Boží Dar - středisko lyžování 1028 m.n.m.

Boží Dar - Krušné hory

Tyto spory vyvrcholily v létě roku 1528, kdy horník Hans Schramm, pracující ve službách bohatého hamerníka Kleinhempela, narazil na stříbro na západním úpatí Fichtelbergu, v místech kde se stýkalo území hrabat Šliků, pánů ze Schneebergu a pánů z Tetova. Nálezy stříbra byly zřejmě velmi slibné a tak roku 1529 saský kurfiřt Johann Friedrich, aby podpořil báňskou činnost, vyhlásil tzv. kutací svobodu pro tu část Schwarzenberského panství, která sousedila s Jáchymovem. Ale již o rok později božídarský revír zaujímal prostor ohraničený starou cestou do Loučné, odtud šla hranice na tzv. Riegel na výšině mezi Božím Darem a Jáchymovem, k Božídarskému Špičáku a dále na sever od Hřebečné na starý Hengst, Bludnou, Ries nad Mrtvým potokem k Hájům a Rozhraní. Na severu hraničil božídarský revír s panstvím Hartensteinským a na jihu se Šlikovskou državou. Nekonečné spory o průběh státní hranice v tomto regionu ukončil až saský kurfiřt Johann Friedrich, který roku 1533 podepsáním kupní smlouvy s dědici pánů z Tetova získal toto panství do svého vlastnictví.
I když tímto aktem Boží Dar zůstal na saském teritoriu, bylo zde povoleno používat i české mince. Ještě v létě téhož roku byly z příkazu saského kurfiřta vytyčeny na náhorní planině hranice nového městského celku a bylo vyměřeno 600 stavebních parcel. Osídlení lokality Boží Dar se tedy datuje na počátek 16. století, kdy do těchto nejvýše položených částí Krušných hor začali pronikat horničtí prospektoři, nejdříve ze saské strany od Fichtelbergu a o něco později i ze strany od Jáchymova.
Rok 1546 měl pro Boží Dar zásadní význam. 6. června roku 1546 kurfiřt Johann Friedrich udělil Božímu Daru privilegium svobodného horního města, do této doby spadal pod báňské hejtmanství ve Schneebergu. Toto privilegium umožňovalo měšťanům Božího Daru výsadu volit 12 konšelů, kteří ze svého středu volili rychtáře. Dále založil farní kostel a povolil měšťanům právo obchodu a řemesel, jakož i právo týdenního trhu v pátek každého týdne a jeden výroční trh o Sv. Mikuláši. Na podzim v Německu vypukla tzv. Šmalkaldská válka a z důvodu panujících neshod mezi německým císařem a saským kurfiřtem byl 23. října 1546 Boží Dar obsazen vojskem Bohuslava z Lobkovic. Při příchodu císařského vojska obyvatelé většinou utekli do okolních lesů a došlo k téměř úplnému vylidnění města. Kurfiřt Johann Friedrich byl poražen a zajat až příštího roku v bitvě u Mühlbergu. Ale ještě před touto jeho porážkou na poli válečném uzavřel 14. října 1546 jeho bratranec Mořic Saský v Praze s českým a uherským králem Ferdinandem I. Habsburským tajnou dohodu, podle které polovina Schwarzenberského panství s městy Božím Darem a Horní Blatnou připadla zpět k českému království. Neustálé nárokování vlastnictví na rudy bohatého a strategického hraničního území v okolí Božího Daru bylo definitivně vyřešeno až 26. října 1556, kdy byla mezi českým státem a saským kurfiřstvím uzavřena Schneeberská dohoda, která určovala přesný průběh státní hranice obou států. O dva roky později, v létě roku 1558 byla na základě Schneeberské dohody státní hranice vyznačena hraničními mezníky.