V 16.století se k těžbě stříbra a rašeliny, která se soustředila především jižně a
jihovýchodně od obce, přidružila těžba cínu rýžováním usazenin v povodí Černého
potoka a důlními pracemi v okolí Zlatého kopce. Ale již z roku 1574 jsou
dochovány záznamy o tom, že se na těžbu některých rud muselo doplácet. Po
třicetileté válce (1618 - 1648) se těžba orientovala spíše na arsen a cín,
jejichž získávání nebylo tehdy prodělečné jako u jiných kovů. Následná
náboženská protireformace měla za následek částečné vylidnění obce, což vedlo i
k omezení hornické činnosti. 25. července 1608 Rudolf II. Habsburský císař
římský a král český v Praze potvrdil měšťanům horního města Božího Daru
dosavadní privilegia, právo dolování, právo městského soudu, právo obchodu a
řemesel (obchodu se solí, vaření piva) a právo výročního trhu o Sv. Judovi a
Šimonu (28.října).
V roce 1743 dochází k pokusu obnovit těžbu na hlavní božídarské stříbrné
žíle, úspěch však byl jen dočasný. 7. srpna 1795 císař František II. Habsburský
ve Vídni vydal obyvatelům města Božího Daru konfirmaci městských práv a stvrdil
veškeré svobody dané měšťanům od roku 1546. K definitivnímu ukončení hornické
činnosti v lokalitě Božího Daru došlo v roce 1820. V druhé polovině 19. století
bylo jediným výnosnějším zdrojem obživy paličkování krajek. Paličkování krajek
však byla pouze krátkodobá módní záležitost a tak mnoho lidí odcházelo za prací
do ciziny nebo se živili jako potulní hudebníci.
Po druhé světové válce se Boží Dar stal téměř vylidněnou obcí. Situace se
zlepšila až po roce 1971, kdy byl v blízkosti obce otevřen hraniční přechod do
tehdejší NDR. Od 16. století se význam Božího Daru podstatně změnil a ze
středověkého živého hornického městečka s 2 000 obyvateli, se ve 20. století
Boží Dar stal významným turistickým centrem zimních a letních sportů.
V obci se nachází budova kostela zasvěceného Sv. Anně. Tento barokní kostel se
znaky klasicismu byl postaven roku 1772 Fil. Hegerem na místě zbořené
renesanční stavby z roku 1593. Za zmínku stojí cínová křtitelnice, která je
umístěna v objektu kostela. Tuto křtitelnici spolu se zvonem zhotovil roku 1612
jáchymovský kovář a zvonař Hans Wildt st.. Střed obce tvoří renesanční náměstí
obdélníkového tvaru do jehož rohů ústí vždy dvojice ulic. Dominantní budovou
tohoto prostranství je radnice postavená roku 1844 - 1845 ve stylu pozdního
klasicismu. Ostatní starší zástavba v obci podlehla požáru v roce 1808.
Na místním hřbitově je pochován božídarský rodák, pěvec a básník samouk
Anton Günther (*1876 - ? 1937). Další významnou osobností je řecký spisovatel
Nikos Kazantzakis, který žil na Božím Daru v letech 1929 - 1931.